Ve dnech 12. - 14.3. 2018 se konala na Litické přehradě taktická cvičení zaměřená na záchranu osob ze zamrzlé hladiny.
Hasiči procvičovali různé druhy technik a taktických postupů, jak dostat tonoucího bezpečně na břeh. Jako nejdůležitější faktor se ukázala volba postupu a pomůcek v závislosti na kvalitě a síle ledu. Dokud je led kompaktní a bez vzduchových bublin, je možné používat větší škálu záchranných prostředků, jako jsou žebříky, nosítka či člun. Všechny tyto prostředky pomáhají rozložit hmotnost zasahujícího do co největší plochy.
Jako nevhodné pro záchranu se jeví házecí pytlíky, či záchranné kruhy a to z několika hledisek. Tonoucí v ledové vodě velmi rychle ztrácí cit v rukách, posléze i v pažích a není po určité době v řádu jednotek minut již sám schopen se kruhu, házecího pytlíku, lana, větve či jiného předmětu zachytit. Také dosah těchto záchranných pomůcek je omezený. Cvičení ukázala, že například záchranným kruhem se nedá ze břehu docílit delší vzdálenosti, než cca 12 - 15m.
Ve chvíli, kdy je led slabý, prosycený bublinami a tudíž velmi křehký, značně se zužují možnosti včasné záchrany pomocí prostředků uvedených výše. Při použití žebříku i páteřového rámu docházelo velmi často k proboření zachránce i záchranného prostředku. V takové chvíli byl pohyb k tonoucímu velmi obtížný a záchranný prostředek ztrácel opodstatnění.
Nejrychlejší variantou se ukázalo použití hasičského opasku jako záchranné smyce s navázaným lanem. Zachraňující se přiblížil po břiše k tonoucímu za použití bodců do ledu, podvlékl tonoucímu opasek pod pažemi a zbytek jednotky oba vytáhl. (Zachraňující je vždy jištěn samostatným lanem.)
Tento způsob se ukázal jako nejrychlejší a nejefektivnější i přesto, že docházelo místy k proboření zachránce. Díky bodcům je ale pohyb značně ulehčen a zachránce se dostane k tonoucímu rychleji, než když s sebou má žebřík, či nosítka.
Při špatné kvalitě a síle ledu je omezeno i použití člunu, který v takovém případě slouží jen jako prostředek k přiblížení se do takové vzdálenosti od tonoucího, na kterou led člun pustí. Poté již je led příliš pevný na prorážení konstrukcí člunu a zároveň příliš slabý na to, aby se dal člun umístit na ledovou plochu a použít k rozložení hmotnosti zasahujících, kteří by se i se člunem posunováním přibližovali k tonoucímu.
Hasiči si velmi dobře uvědomují, že v případě proboření ledem a tonutí v ledové vodě jde především o čas a proto je záchrana z ledu pravidelnou každoroční odbornou přípravou, v níž si svoje dovednosti a znalosti prohlubují a díky praxi také zdokonalují.
Každý člověk by si ale měl počínat tak, aby nemusel připravenost jednotek testovat na sobě samém.
Proto nevstupujte na led, jehož tloušťka je menší než 8cm.
Pro bruslení je bezpečná tloušťka ledu 10cm a více.
Nevstupujte na hladiny, které nejsou zamrzlé v celé ploše.
Pro zjištění bezpečné síly ledu existuje pomůcka 5, -5, 10 - znamená to, že je-li po dobu alespoň 5dní teplota alespoň -5°C, naroste tloušťka ledu na 10cm.
Zdroj:
Mgr. Petr Poncar – HZS Plzeňského kraje
Foto: HZS Plzeňského kraje