Dobře chrání, ale co když hoří? Vojenští hasiči trénovali vyprošťování z armádní techniky včetně obrněnců

Šest desítek vojenských hasičů nedávno trénovalo vyprošťování osob z havarovaných vozidel. Speciální výcvik musejí absolvovat minimálně jednou za pět let a nově při něm spolupracují s Rescue Profi Academy, která sdružuje hasičské instruktory z ČR i ze zahraničí.

V české armádě je zhruba 650 hasičů rozdělených do 20 jednotek, z nichž 16 funguje nepřetržitě. Ty najdete při muničních základnách, vojenských letištích a vojenských újezdech, kde dohlížejí na bezpečnost například při střelbách.

Kromě běžných cvičení v průběhu roku musejí tito profesionálové ovládat i to, s čím se hasiči v civilu nikdy nepotkají – vyprostit vojáky z těžké armádní techniky.  

Kapitán Daniel Šimek z Agentury logistiky k tomu podotýká: „Rozhodně to není snadné. Logicky proto, že jde o vozidla, která jsou primárně určena k tomu, aby vojáky chránila.“

Armádní instruktoři proto navázali spolupráci s Rescue Profi Academy a podle Šimka se tak vojenští hasiči mohou vzdělávat v situacích, které nejsou příliš časté a nesetkávají se s nimi každý den. „Získáváme tak různorodé poznatky od zkušených instruktorů, kteří mají bohaté zahraniční zkušenosti.“ 

Silnější nástroje a jen jeden vchod

Vojenští hasiči nesmí při vyprošťování svých kolegů z obrněnců zaváhat ani vteřinu. I pro ně platí pravidlo tzv. zlaté hodiny, která začíná výjezdem a končí předáním zraněného záchranářům.

„Na samotné vyproštění mají jen 20 minut. Vozidlo, ať už jde o obrněnce nebo jakoukoliv jinou armádní techniku, musejí znát do nejmenších detailů,“ zdůrazňuje Šimek.

Kvůli silnému pancéřování se tato speciální armádní technika dá „prolomit“ jen na jednom místě – přes kloub, který drží dveře. „Hasiči musí mít k dispozici hydraulické nástroje – rozpínák, vyprošťovací zařízení – které ale mají větší sílu než běžně používané nástroje k vyprošťování z osobních aut,“ prozrazuje Šimek.

Při vyprošťování musí vojenští hasiči vždy dbát na to, aby neohrozili pasažéry uvnitř. Když dorazí k nehodě, musí mít všechny potřebné nástroje – od stabilizačních posuvných klínů, rozbíječů skla, rozpínáku až po hydraulické nůžky a sekery – už připravené.

„Nejprve musí zajistit okolní prostor a vozidlo stabilizovat,“ popisuje Šimek a zdůrazňuje, že u těžké vojenské techniky je právě její zajištění klíčové. „Nesmí dojít k posunu techniky, elektrickému zkratu ani úniku nebezpečných látek. Teprve potom se může začít s vyprošťováním.“

Celý proces se řídí přesně danou metodikou a vojenští hasiči ho mají takzvaně nadrilovaný do posledního detailu. „Je to jako sladěný tým Formule 1, každý ví, kde má jakou pozici zaujmout a co přesně má dělat. Musí být také připraven adekvátně reagovat na nenadálé okolnosti, nikdy se totiž nesetkáváme se stejným zásahem,“ uzavírá kapitán Daniel Šimek. 

Autor: kpt. Jakub Moravec, kpt. Josef Řeháček