Speciální výcvik v bývalé šamotárně u Vidnavy absolvovali hasiči-střelmistři. Rozsáhlý průmyslový areál na hranicích s Polskem využili k výcviku, který byl zaměřen na provádění trhacích prací. Během něj padla k zemi jedna ze zchátralých budov továrny. 
 

Před odstřelem se musí budova připravit

Před samotným odstřelem museli hasiči objekt nejdříve připravit. „Spousta lidí si myslí, že do budovy instalujeme nálože, odpálíme je a máme hotovo. Tak jednoduché to ale není. Odstřelu předchází intenzivní příprava. Objekt je třeba v rovině odstřelu zbavit všech nenosných konstrukcí, příček, vyzdívek, zkrátka všeho, co by při odstřelu nosné konstrukce budovy mohlo negativně ovlivnit destrukci a pád budovy. Toto se provádí jak navrtáním a odstřelením, tak i běžným manuálním způsobem pomocí bouracích kladiv a palic.  Vše se musí proměřit, spočítat, nachystat. Odstřel je až ta poslední fáze,“ popsal Jan Procházka, jeden ze tří střelmistrů, kteří slouží na stanici v Olomouci.

Při výcviku naši specialisté spolupracovali s kolegy z HZS Jihomoravského kraje, HZS Moravskoslezského kraje a Záchranného útvaru Hlučín.
 

Příprava nábojek

K odstřelu třípodlažní budovy byly použity bezpečné expanzní nábojky Autostem 180 gramů a 100 gramů v celkové hmotnosti 15 kilogramů. Každý nosný sloup je potřeba navrtat a vložit do něj množství nálože tak, aby došlo k jeho narušení. „Proto vždy provádíme pokusný odstřel. Ověříme si, že propočty jsou správné. Pak vše nachystáme, propojíme a pomocí roznětnice odpálíme. V tomto případě jsme použili expanzní nábojky. Nejedná se o výbušniny. Jde v podstatě o pyrotechnický výrobek určený k technickým účelům. Nábojky Autostem jsou generátory plynu, funkčně jsou obdobným výrobkem jako například airbagy ve vozidlech,“ vysvětlil zkušený střelmistr, který například zasahoval při povodních v Čechách, kde pomocí trhavin s kolegy v týmu odstřelovali velké kameny v korytech řek, uvolnili je a umožnili tak průtok většího množství vody.
 

Trhací práce u zásahu slouží ke zjednodušení a zefektivnění činnosti hasičů. S nasazením střelmistrů se počítá při odstřelech ledu na zamrzlých řekách, při vzniku rozsáhlých polomů, při vytváření rýh v souvislosti s hašením lesních požárů, při vytváření prostupů ve zřícených konstrukcích, při rozrušování zmrzlých zemin v souvislosti se zemními pracemi při likvidaci uhynulých zvířat apod. Zajímavou zkušeností byly trhací práce na vodní nádrži Nové Mlýny, kde ve spolupráci s potápěči-střelmistry prováděli odstřel vzrostlých stromů vyčnívajících z vodní hladiny. Tyto stromy tvořily velmi nebezpečnou překážku pro lodě, zejména pokud výškou nedosahovaly viditelně až nad hladinu. Nálože umístili pod vodní hladinu potápěči a odstřel byl proveden z lodi. Dále střelmistři zasahovali při povodních v Praze nebo například při uvolňování zamrzlého koryta řeky Svratky v Tišnově, kde hrozilo vylití řeky do města.

Střelmistři HZS Olomouckého kraje mají celorepublikovou působnost a jsou členy jednotky opěrného bodu Morava pro provádění trhacích prací. Jde o vysoce specializovanou odbornost, hasiči musejí disponovat střelmistrovským průkazem a několikrát do roka absolvovat vícedenní praktický výcvik.

zdroj: por. Mgr. Lucie Balážová
tisková mluvčí 
HZS Olomouckého kraje
T: 777 420 107
T: 950 770 039
M: lucie.balazova@hzsol.cz
M: mluvci@hzsol.cz