Pátek třináctého je v mnoha zemích považován za nešťastný den. Chorobná obava z tohoto data se nazývá paraskavedekatriafobie nebo též friggatriskaidekafobie a jedná se o speciální formu fóbie z čísla 13. Tolik citace z wikipedie.
Hasiči chtějí tento datum změnit, abyste se pátku třináctého prostě a jednoduše nebáli. Proto každý rok přinášíme jedno téma, kterým chceme veřejnost informovat o tom, jak se v dané situaci chovat a co dělat.
Hasiči dlouhodobě zaznamenávají nárůst požárů v přírodním prostředí. Nejčastější příčinou vzniku požáru v přírodě je lidská nedbalost a poté zakázané vypalování porostu. Od počátku letošního roku do 11. května 2022 evidujeme 164 požárů v přírodním prostředí (za stejné období loňského roku je to 36 požárů).
Největší požár vypukl 13. dubna 2022 v katastru obce Studnice (Hlinsko), který vznikl po pálení v rozsahu 400 000 m2. Zasahovalo zde 15 jednotek, včetně vrtulníku s bambivakem. Přímá škoda byla 10 000 korun, uchráněné hodnoty jsou 500 000 korun.
Požár s nejvyšší škodou byl 21. března v Dlouhé Třebové. Jednalo se o požár vzrostlých tújí a stromů o rozloze 60 m2. Škoda byla 133 400 korun, uchráněn byl majetek ve výši 200 000 korun. Příčinou též bylo nedbalostní jednání v přírodě.
Požár se zraněním evidujeme 13. března 2022, kdy se zranila majitelka při pálení suché trávy v Lánech na Důlku. Škoda byla vyčíslena na 30 000 Kč a uchráněn byl majetek ve výši 50 000 korun.
Celková škoda způsobená požárem v přírodním prostředí byla za toto období 438 900 korun. Uchráněn byl majetek v celkové výši 49 310 000 korun (v loňském roce byla celková škoda 41 tisíc korun a uchráněn majetek ve výši 2 760 000 korun).
Zákon o požární ochraně č. 133/1985 Sb., v platném znění zakazuje provádět vypalování porostů fyzickým osobám, podnikajícím osobám i právnickým osobám. Při nedodržení tohoto zákazu hrozí fyzické osobě za přestupek a podnikatelskému subjektu za správní delikt pokuta
při spalování hořlavých látek – biologického odpadu na volném prostranství (např. listí, klestí, shrabané trávy) jsou právnické a podnikající fyzické osoby povinny stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit příslušnému Hasičskému záchrannému sboru kraje. Za nedodržení této povinnosti může být uložena pokuta.
Fyzickým osobám doporučujeme, aby spalování hořlavých látek – pálení biologického odpadu rovněž předem oznamovaly příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, nejlépe vyplněním formuláře na webových stránkách https://paleni.izscr.cz/. Vyhnete se situaci, kdy hasiči zbytečně vyjedou k domnělému požáru. K oznámení nepoužívejte číslo tísňového volání, ale telefonní číslo příslušného krajského operačního střediska hasičského záchranného sboru. Při ohlášení je třeba uvést místo a čas pálení, osobu odpovědnou za pálení včetně kontaktu na ní a také přijatá protipožární opatření a po ohlášení je samozřejmě třeba dbát pokynů příslušníka sboru.
V zájmu bezpečnosti své i druhých při pálení biologického odpadu (listí, klest, shrabaná tráva apod.) kromě již výše uvedeného dodržujte i tato pravidla:
spalování biologického odpadu by mělo probíhat na bezpečném místě, zakázáno je rozdělávat oheň na místech se vzrostlým porostem, tedy i na louce nebo na strništi příjezdová cesta vedoucí k místu pálení musí být volně průjezdná (pro případný zásah hasičské techniky)
povinnosti občanů a firem při pálení stanoví i další zákonné normy, např. zákon o ovzduší, zákon o lesích, zákon o odpadech nebo vyhlášky jednotlivých obcí
Pokud se vám oheň vymkne kontrole, neváhejte a volejte hasiče prostřednictvím tísňových linek 112 nebo 150.
V letních měsících kvůli suchému a teplému počasí se riziko vzniku požáru v přírodě ještě zvyšuje. Jejich nejčastější příčinou je lidská nedbalost. Nejzávažnějšími přírodními požáry jsou ty lesní (dále je dělíme na požáry pozemní, podzemní a korunové). Podle lesního zákona (zákon č. 289/1995 Sb.) je v lesích zakázáno kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa a odhazovat hořící nebo doutnající předměty. V případě porušení zákona může být viníkovi uložena pokuta.
Lesní požáry se hasičům obtížně likvidují, protože k nim zpravidla dochází v těžce přístupném terénu, kde nelze plně využít hasičskou techniku a jsou velmi nebezpečné kvůli své schopnosti šířit se velkou rychlostí. Navíc chování ohně v lese je mnohdy nevyzpytatelné. Požár se může šířit i pod zemí a je pak velmi obtížné odhadnout, kde se znovu vynoří. Zásahy na lesních požárech jsou proto časově velmi náročné a vyžadují povolání velkého množství hasičů, techniky a značné množství vody k hašení. Z těchto důvodů je v lese více než kde jinde potřeba dodržovat základní preventivní zásady chování. Při znalosti možností vzniku požáru, dodržováním preventivních opatření a potřebné opatrnosti lze mnoha požárům předejít.
Pojďme si zopakovat zásady rozdělávání ohně
Posezení u táboráku ať už na zahradě nebo ve volné přírodě má svá bezpečnostní pravidla, která je potřeba dodržovat:
zvolte vhodné místo pro ohniště, to by mělo být vzdáleno nejméně 50 m od okraje lesa a 100 m od stohu, v dostatečné vzdálenosti od budov a věcí, které se mohou vznítit
Oheň nezakládejte pod větvemi a na kořenech stromů, na suchém listí, lesní hrabance, pro rozdělávání ohně je vhodný hliněný podklad.
ohniště bezpečně oddělte od okolního prostředí, např. obložením kameny, obsypáním pískem, odstraněním drnů trávy, vyhloubením zeminy apod.
K zapálení nebo udržování ohně nikdy nepoužívejte vysoce hořlavé látky (benzin, naftu či líh), oheň se pak velmi snadno vymkne kontrole a může způsobit i vážné popáleniny
dělejte jen takový táborák, který dokážete zvládnout, pokud chystáte velkou vatru, dejte pozor, aby byla polena poskládána do stabilní pyramidy (pomohou např. záseky na polenech), která umožní prohořívání dovnitř a zabrání zborcení pyramidy do okolí.
Oheň nesmíte ponechat bez dozoru dospělé osoby, děti nesmí být u ohniště ponechány sami
pro případ, že by se oheň vymkl kontrole, mějte nachystán dostatek hasebního materiálu (vodu, písek nebo zeminu).
Opustit ohniště je možné až po jeho důkladném uhašení – ať již prolitím vodou, nebo zasypáním zeminou, při odchodu se z něj nesmí kouřit a popel i půda pod ohništěm musí být chladné. Pamatujte, že i ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou skrývat žhavé oharky a poryv větru je znovu rozdmýchá a oheň roznese do okolí. Hasiči dohašují každý rok ohniště, která byla ponechána svému osudu.
Zejména půda v jehličnatém lese je z hlediska možného vzniku a šíření požáru riziková, hrabanka tvořená zetlelým jehličím může prohořet do značné hloubky a nepozorovaně se šířit do stran i mimo ohniště, nedbalé uhašení proto nestačí a ohniště je nutné důkladně prolít vodou.
Za silného větru nebo v období extrémního sucha by se oheň v přírodě nebo na volném prostranství neměl rozdělávat vůbec do ohně nikdy nevhazujte jakékoliv výbušné předměty (rachejtle, světlice, patrony, nádoby se stlačeným plynem, munici apod.)
Oheň neroznášejte po okolí, např. na zapálené větvi.
Pamatujte také na to, že oheň a alkohol nepatří k sobě. Zvlášť pozor na sezení a hry příliš blízko plamenů, stačí málo a může dojít ke vznícení šatů, ožehnutí vlasů, řas a popálení.
V době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů může obec z důvodu ochrany lesa nebo v zájmu zdraví a bezpečnosti občanů vydat svým nařízením zákaz vstupu do lesa. Obdobně na základě výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu může hejtman kraje vyhlásit dobu zvýšeného nebezpečí vzniku požáru na místech zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, kde se zakazuje:
- rozdělávání nebo udržovaní otevřeného ohně (například pálení klestu a kůry, spalování
hořlavých látek na volném prostranství),
- kouření (s výjimkou elektronických cigaret),
- používání pyrotechnických výrobků,
- používání jiných zdrojů zapálení, například létající přání, lampiony, pochodně,
- odhazování hořících nebo doutnajících předmětů,
- jízda parní lokomotivy, pokud nejsou zajištěna bezpečnostní opatření k zamezení
vzniku požáru,
- spotřebovávání vody ze zdroje pro hašení požárů k jiným účelům než k hašení.
Pravidlo: zastav se, lehni si, kutálej se
Pokud se na vás vznítí oděv a není k dispozici dostatek vody nebo jiné vhodné tekutiny k uhašení, neutíkejte! Tím jen podpoříte hoření. Okamžitě si lehněte na zem a chraňte si obličej. Válejte se, dokud plameny neuhasnou. Válením se zamezí přístupu kyslíku potřebného k hoření. Je-li po ruce deka, nebo jiná vhodná textilie (nesmí to být látka z umělých vláken), lze ji také použít k uhašení hořícího oděvu. Když se popálíte, postižených ploch se nedotýkejte, popálené místo ihned ponořte do čisté, studené a nejlépe proudící vody a vyhledejte odbornou pomoc.
por. Bc. Vendula Horáková a kpt. Ing. Eva Kuthanová
Zdroj: HZS Pardubického kraje