Stalo se již tradicí, že si Evropané každoročně 11. února připomínají Evropský den linky 112 (11.2.) Prostřednictvím tohoto jednotného evropského čísla tísňového volání se lidé v nouzi mohou dovolat pomoci záchranářů, a to ve všech státech Evropské unie.
Příjem tísňových volání a řešení událostí, které se odehrají nejen v rámci České republiky, ale také v jiných zemích Evropy, je pro operátory již běžnou praxí. Hasiči v posledních letech pomohli mnoha Čechům, kteří se v zahraničí ocitli v nouzi (z medializovaných případů šlo např. o pomoc řidiči kamionu, kterému se v Anglii udělalo nevolno nebo o pomoc dívce, která se ztratila v Bulharsku).
Poslední takovýto případ řešili operátoři olomoucké tísňové linky 112 v neděli 3. února 2019. Když v 6:38 hodin přišlo na tísňovou linku volání o pomoc, nikdo netušil, že bude následovat několikahodinový kolotoč volání, komunikace v angličtině, spolupráce s výjezdovou jednotkou zdravotníků z Londýna, ale hlavně, že půjde o příběh se šťastným koncem.
Na tísňovou linku 112 se obrátil dispečer prostějovské tranzitní firmy, že jeden z jeho zaměstnanců, který stojí s kamionem ve Velké Británii na odstavném parkovišti, má zdravotní problémy. Podle popisu se jednalo o příznaky cévní mozkové příhody. Řidič nebyl jazykově vybaven, jeho zhoršující se zdravotní stav komplikoval vzájemnou komunikaci a situace, do které se dostal, ho velmi stresovala. I přes všechny tyto faktory se ho olomouckým operátorům podařilo uklidnit a přivolat mu pomoc. Za využití Databáze čísel evropských center tísňového volání zajistili postupnými systematickými kroky operátoři předání tísňové informace na londýnskou ambulanci a ve spolupráci s dispečerem firmy a GPS souřadnicemi identifikovali přesnou polohu kamionu.
Vzhledem k tomu, že nemocný řidič nebyl schopen domluvit se anglicky, zůstala jedna z olomouckých operátorek na telefonu a po celou dobu ošetření tlumočila a konferovala hovor mezi zdravotníky a pacientem. Po dvou hodinách od prvotní informace se muž dostal do jedné z londýnských nemocnic.
Český občan tak obdržel potřebnou lékařskou pomoc v zahraničí, i když sám nebyl schopen se se zdravotníky domluvit a olomoucká 112 se zase posunula o kousek dál – nejen že zprostředkovává přivolání pomoci českým občanům v zahraničí, ale umí i pomoci při komunikaci mezi záchranáři a pacientem v zahraničí.
Historie a současnost linky 112
Historie
O zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání 112 ve všech členských státech EU rozhodla již v roce 1991 Rada Evropských společenství. Počátky projektu tísňové linky 112 v ČR sahají až do roku 1996. K 1. lednu 2003 pak bylo číslo 112 zprovozněno ve všech telefonních sítích na území ČR a používá se souběžně se současnými národními linkami tísňového volání 150 - hasiči, 155 – zdravotnická záchranná služba a 158 - policie. V roce 2005 pak bylo dokončeno budování telefonních center linky 112. Od tohoto roku funguje v každém ze 14 krajů telefonní centrum obsluhující linku 112, jejímž provozovatelem je Hasičský záchranný sbor ČR.
Současnost
Telefonní centra tísňového volání jsou vzájemně zastupitelná, tj. v případě přetížení nebo výpadku centra v jednom kraji jsou hovory na linku 112 automaticky přesměrovány na další telefonní centra tísňového volání 112, aniž by to volající poznal na rychlosti nebo kvalitě odbavení. Je zde tak garance, že se občan vždy dovolá na tísňovou linku.
Technologie telefonních center tísňového volání 112 také propojuje základní složky integrovaného záchranného systému: Hasičský záchranný sbor ČR, Policii ČR a zdravotnickou záchrannou službu. To umožňuje rychlé vyhodnocení vzniklé situace a okamžitou reakci záchranných složek
Na tísňovou linku 112 se lze jako na jedinou dovolat v případě, že na místě je signál alespoň jednoho mobilního operátora, bez SIM karty a bez kreditu.
Technologie linky 112 fungující v ČR je na špičkové evropské úrovni a obsluhují ji důkladně vyškolení operátoři. Ti mohou mimo jiné identifikovat adresu volajícího z pevné sítě, automaticky určit přibližnou polohu mobilního telefonu při tísňovém volání, využít pravidelně aktualizované elektronické mapové podklady apod.
Operátoři linky 112 jsou schopni odbavovat tísňové hovory nejen v češtině, ale také v angličtině a němčině, v případě potřeby mají k dispozici softwarovou podporu i v dalších světových jazycích.
Linka 112 v ČR
Česká republika má jednu z nejvyspělejších linek 112 v Evropě a v roce 2009 byla v Bruselu oceněna od Asociace evropského čísla tísňového volání (EENA) za progresivní systémové a technologické řešení Telefonních center tísňového volání 112, které v tuzemsku provozuje Hasičský záchranný sbor České republiky.
Za loňský rok operátoři linky 112 odbavili v celé České republice 2 678 732 hovorů.
V Olomouckém kraji je tísňová linka 112 směrována na Krajské operační a informační středisko HZS Olomouckého kraje v Olomouci.
V roce 2018 operátoři HZS Olomouckého kraje odbavili celkem 155 245 tísňových volání, z toho:
132 357 tísňových volání na linku 112
23 933 na národní linku tísňového volání 150.
Linka 112 v Evropské unii
Jednotné evropské číslo tísňového volání 112 v současnosti slouží nejen téměř půl miliardě občanů všech 28 členských států EU, ale je také zavedeno v Lichtenštejnsku, Norsku, Švýcarsku, Turecku a na Islandu.
Smyslem zřízení jednotného čísla tísňového volání v rámci celé EU bylo poskytnout občanům členských států EU možnost obrátit se v nouzi na záchranné složky (policie, hasiči, zdravotnická služba), a to na stejné číslo v rámci celé EU, zdarma a z jakéhokoliv telefonního přístroje. Lidé se totiž v rámci Evropy stále častěji pohybují (ať již služebně či soukromě) a mohli by mít problém pamatovat si různá čísla národních tísňových linek, zejména ve stresových situacích.
V dnešní době otevřených hranic a volného pohybu osob v rámci Evropské unie, celé Evropy i světa, nabývá tísňová linka 112 stále větší potřebnosti. Jednotlivé záchranné složky se v rámci vzájemné pomoci prostřednictvím mezinárodních dohod operativně a rychle informují. Na základě těchto informací o situaci pak složky řídí a koordinují záchranné a likvidační práce na vlastním území. Informace jako taková totiž nezná hranice.
Zdroj:
por. Bc. Ing. Vladimíra Hacsiková, tisková mluvčí - HZS Olomouckého kraje