V čem hasiči zasahovali na začátku 20. století a jaké měli ochranné prostředky? Ve třetím díle seriálu o hasičské historii v Olomouci a okolí nahlédneme do výstroje a výzbroje příslušníků hasičských sborů.
Toulky hasičskou historií
Díl třetí: Hasiči s kordem a houbou do kouře
Druhá polovina 50. let, Olomouc - Důstojníci olomouckého hasičského sboru jako velitelé při poradě u zásahu. Podle uniforem a jejich hodnostního označení odhadujeme na dobu po roce 1954 a před rokem 1960, kdy došlo k výrazné změně výložek.
Dříve
Na začátku 20. století sloužili v Olomouci městští strážníci a zastávali i funkci hasičů, takže mimo svou klasickou uniformu měli přidělenou i uniformu a výzbroj hasičskou. Tu tvořily kalhoty a blůza z režného bílého plátna a zimní modrá blůza. Výzbroj sestávala z černo-červeně pruhovaného opasku s karabinou a sekerou.
Velitelé měli opasky kožené a místo sekerek nosili krátké kordy, které měly místo ostří zuby jako pila. Na hlavách měli kožené přilby opatřené kovovými hřebeny a přes hruď a záda měli svinuté záchranné lano. Na opascích byla zavěšena houba do kouře, kterou si při zásahu hasič přitlačil přes ústa a nos pomocí popruhu. Před použitím ji navlhčil vodou nebo zředěným octem, aby byla zajištěna lepší ochrana.Proti jedovatým plynům to však nepomohlo.
Začátek 20. století, Evropa - Napříč Evropou hasiči používají při požárech jako ochranu úst a nosu houbu do kouře. Postupně je nahrazována maskami a kyslíkovými přístroji. Ještě ale ve 30. letech ji dobrovolné sbory používají. Zdroj foto: Schwamm in den Rauch feuerwehrKurzer Abriss über die Entwicklung des Gasschutzes bei den Feuerwehren von seinen Anfängen bis kurz nach dem zweiten Weltkrieg
V případě požáru se strážníci převlékali do těchto uniforem a vyjížděli k ohni. Během první světové války se díky štědré podpoře městské rady dostal do popředí německý sbor, který už v té době své hasiče vybavil maskami do kouře. U dobrovolných sborů se houba využívala ještě i v meziválečném období.
1955, Kateřinská ulice, Olomouc - Nástup olomouckých profesionálních hasičů před stanicí po celostátním vítězství v soutěži požárníků v Brně. V kronice olomoucké směny C kronikář k fotce připsal: „Konečně naši hoši něco dovezli. Vítězství. Přijeli v to pozdní odpoledne roku 1955. Hubení, vážní, usměvaví..." Povšimnout si můžete tehdejších uniforem.
Ještě před druhou světovou válkou měli hasiči kyslíkové aparáty, předchůdce moderních dýchacích přístrojů, v běžné výbavě, i když je neměli ve velkých počtech. Po válce zřídili profesionální olomoučtí hasiči dokonce laboratoř, která se o aparáty starala, ošetřovala je a plnila. Jenže tehdejší výstroj a výzbroj neposkytovala hasičům dostatečnou ochranu. Třeba v roce 1947 ohrožovala hasičská služba zdraví záchranného mužstva tak, že se z 35 sloužících hasičů během necelého roku zranilo 26, jeden velmi těžce. Jak se dozvídáme z dobových záznamů, při zásahu byli hasiči vybaveni nejmodernějšími kyslíkovými dýchacími aparáty, azbestovými rukavicemi, popřípadě azbestovými nebo gumovými obleky, ale i tak se nedařilo vážným zraněním zabránit.
7. 2. 1974, I.P. Pavlova, Olomouc - Požár cisterny s benzínem, který tehdy zkrotily 2 zásahové jednotky hasičů pod velením Stanislava Tichého. Plameny likvidovali za pomocí 8 hasičských vozidel. Na snímku si můžete všimnout i hasičů v zásahových oblecích a přilbách.
Obleky byly totiž pouze jednovrstvé a šily se z obyčejných a hlavně dostupných materiálů ve dvou variantách, a to letní a zimní. Za ztížených klimatických podmínek velmi rychle nasákly vodou a ztěžkly. V zimním období zase tuhnuly a práce v nich byla velmi obtížná. Ke změně výstroje a výzbroje s ohledem na bezpečí hasičů došlo až po sametové revoluci, kdy na trh přišly nové funkční materiály.
Těsně po revoluci, Schweitzerova ulice, Olomouc - Jednotka výjezdových hasičů již na nové požární stanici, kde sídlí dodnes, v zásahových oděvech s přilbami, rukavicemi a opasky s výzbrojí.
Dnes
V současnosti mají hasiči dva typy pracovních stejnokrojů. K mimořádným událostem jezdí příslušníci zařazení ve výjezdových jednotkách ve speciálních zásahových oblecích, které tvoří kalhoty a kabát z nehořlavého materiálu s tepelnou a vlhkostní bariérou. Je vybaven také reflexními prvky. Hasičské obleky mají jediný cíl, a to ochránit hasiče před vnějšími vlivy a zvýšit jeho komfort při zásahu. Výstroj tvoří přilba, která je odolná proti teplu a chemickým látkám. Je vybavena také průhledným štítem, který chrání oči, a nátylníkem, který brání krk. Rukavice mají zajistit ochranu proti sálavému i kontaktnímu teplu a průniku vody. Vysoce odolné musejí být též boty. Zvládnout musejí různé prostředí, a to extrémní tepelné podmínky, promáčené podloží, chemicky agresivní látky i těžký terén. Opasek slouží jako bezpečnostní prostředek k ochraně před pádem. Může se na něj rovněž zavěsit výzbroj, jako je například hasičská sekyrka. Jeho součástí je i úchytné lano s karabinou. Při požárech využívají hasiči moderní sofistikované dýchací přístroje, o jejichž bezvadný stav se starají příslušníci chemické služby. Po každém zásahu procházejí pečlivou kontrolou a zkouškou funkčnosti, protože v mnoha případech závisí život zasahujících hasičů právě na perfektně udržovaném a připraveném dýchacím přístroji.
První díl najdete zde
Druhý díl najdete zde
Máte ve svém archivu fotografie spojené s historií hasičů v našem kraji? Budeme rádi, když se o ně s námi podělíte. Můžete je poslat e-mailem na lucie.balazova@hzsol.cz. Děkujeme.
Zdroj: Informace jsme čerpali z dokumentu velitele olomouckého požárního sboru Aloise Měchury ze 14. května 1948, z dobového tisku a z dokumentů uložených v archivech Vědecké knihovny v Olomouci, v olomoucké pobočce Zemského archivu v Opavě a ve Státním okresním archivu Olomouc. Poděkování patří Ing. et Bc. Vladimíře Hacsikové, která dokumenty vypátrala a shromáždila. Informace a fotografie čerpáme také z kroniky směny C olomoucké stanice.
Zdroj: por. Mgr. Lucie Balážová
tisková mluvčí
HZS Olomouckého kraje
T: 777 420 107
T: 950 770 039
M: lucie.balazova@hzsol.cz
M: mluvci@hzsol.cz