Hasiče si spojujeme nejen s velkými červenými automobily, ale též s proudnicemi a hadicemi. Co používali k hašení požárů před světovými válkami? V pátém díle seriálu o hasičské historii v Olomouci a okolí zjistíme, jak se během desetiletí proměnilo vybavení a jak se zdokonalily technické prostředky, které pomáhají jednotkám požární ochrany hasit požáry.
Toulky hasičskou historií
Díl pátý: Požár pomohl hasit sirný prach i tlumnice
70. léta 20. století - Simulovaný zásah u hořící střechy olomoucké radnice při výcviku olomouckých profesionálních hasičů s výškovou technikou a tehdejším vybavením.
Dříve
Zhruba v polovině 19. století využívali hasiči dřevěné stříkačky, které postupně vyměňovali za kovové s větší výkonností. Hadice se tehdy vyráběly na nedokonalých stavech, takže jejich kvalita byla špatná a propouštěly hodně vody. Ke zdokonalení výroby hadic došlo zhruba v polovině století, kdy se rozšířily mechanické stavy. Hasičská výzbroj sestávala také z ručních dřevěných stříkaček v podobě dřevěného válce s dřevěným pístem omotaným kouskem látky. Zařízením hasiči z věder ručně nasávali vodu a využívali ji k hašení. Byly to jakési ruční hasicí přístroje. Dřevěných stříkaček bylo vždy tolik, kolik bylo ve městě budov. Tak například v Nové Ulici bylo 56 čísel, k dispozici tam pro hašení požárů bylo 54 ručních dřevěných stříkaček, 22 košů na vodu, 22 háků, 72 žebříků a 196 pytlů z plachtoviny, která nepropouštěla vodu. Záznamy udávaly, že je tam 56 studní a že ve všech je voda. K tehdejší hasičské výzbroji patřily rovněž koše na vodu zhotovené ze slámy, dřeva, kůže, plátna nebo plechu. Slaměné koše byly vymazány smůlou.
K osvětlování při požárech používali tehdy hasiči smolné pochodně, později pak petrolejové. K tlumení požáru se využívaly tlumnice, což byly dlouhé hole, na jejichž koncích byly upevněny tlumiče z různého materiálu. Bušilo se s nimi do ohně, čímž se napomáhalo hašení. Dále bylo používáno různých krabic plněných dusivou látkou (například sirným prachem), které při vržení do ohně vyvinuly těžký dusivý plyn, čímž bylo omezeno hoření.
1969 - Výbuch a následný požár plynových sond v Lobodicích na Přerovsku a doprava vody hadicovým vedením
Město Olomouc si zajišťovalo hasičskou pohotovost svými strážníky a v roce 1876 byla zakoupena ruční kovová stříkačka, která potřebovala k obsluze 8 mužů při čerpání. Přípřež k ní dodávali fiakři, kteří stáli se svými povozy u radnice. Při požárech vyjížděli s dvoukolým vozíkem, na němž byl umístěn naviják s hadicemi a hydrantovým nástavcem. Během první světové války došlo k rozvoji automobilismu, takže se začaly k německým i českým hasičským sborům postupně dostávat i automobilové stříkačky s výkonnými čerpadly. Ihned po skončení 2. světové války olomoucký profesionální hasičský sbor zasahoval u požárů se 4 automobilovými stříkačkami a jedním vozem s hadicemi, který na místo požáru dopravoval dostatek prostředků pro hadicové vedení.
1955 - Ukázky bojových cvičení profesionálních olomouckých hasičů a ukázka tehdejší výstroje a výzbroje
S tím, jak se rozšiřovala činnost hasičů, tak také přibývalo jejich vybavení. V roce 1946 už požární sbor vlastnil 7 stříkaček, mimo to byli vybaveni vlastní samostatnou přenosnou elektrárnou a reflektory, zařízením pro lesní požáry, a to motorovou pilou s příslušenstvím. Další technikou byl jeřábový vůz na odstraňování havárií všeho druhu a zařízení pro případ živelních pohrom s laboratoří na ošetřování a plnění kyslíkových aparátů.
Dnes
Hasiči využívají při zdolávání požárů cisternové automobilové stříkačky s velice výkonnými čerpadly a nádrží na vodu. Zásahová vozidla jsou vybavená mnoha technickými prostředky nejen k hašení požárů, ale také k technickým zásahům či dopravním nehodám. Najdete zde tedy proudnice, hadice, rozdělovače, přetlakové ventilátory, hydraulické vyprošťovací nástroje, různé druhy čerpadel, ženijní nářadí, osvětlovací zařízení či prostředky pro pomoc zraněným osobám. Voda je při požáru vedena kvalitními hadicemi, o něž se hasiči pečlivě starají tak, aby se během zásahu a ani po něm nepoškodily, byly čisté a mohly se opakovaně používat. V současnosti slouží k hašení různé druhy moderních proudnic, díky nimž mohou hasiči přizpůsobovat proud vody podmínkám přímo na místě požáru. Díky těmto moderním technickým prostředkům dokážou oheň rychle lokalizovat a zároveň i ochránit sami sebe před účinky sálavého tepla. Nejčastěji se v praxi používají proudnice kombinované, vysokotlaké a lafetové. K hašení požárů v uzavřených prostorech využívají jednotky také řezací hasicí zařízení Cold Cut Cobra, které vytváří vysokotlaký proud vody, do níž sepřimíchává abrazivo a díky řezacímu efektu se voda dostane přes stavební konstrukce i do nepřístupných prostor.
Kromě hasební vody, která se díky svým vlastnostem používá nejčastěji, se požáry likvidují pomocí dalších hasiv, jako jsou například inertní plyny, hasicí prášky či hasicí pěna. V současnosti bojujeme efektivně s požáry díky modernímu vybavení, účinným technickým prostředkům a s využitím zavedených a prověřených postupů. Hasičským sborům se tak daří minimalizovat ztráty na životech a škody na majetku.
První díl najdete zde
Druhý díl najdete zde
Třetí díl najdete zde
Čtvrtý díl najdete zde
Máte ve svém archivu fotografie spojené s historií hasičů v našem kraji? Budeme rádi, když se o ně s námi podělíte. Můžete je poslat e-mailem na lucie.balazova@hzsol.cz. Děkujeme.
Zdroj: Informace jsme čerpali z dokumentu velitele olomouckého požárního sboru Aloise Měchury ze 14. května 1948, z dobového tisku a z dokumentů uložených v archivech Vědecké knihovny v Olomouci, v olomoucké pobočce Zemského archivu v Opavě a ve Státním okresním archivu Olomouc. Poděkování patří Ing. et Bc. Vladimíře Hacsikové, která dokumenty vypátrala a shromáždila. Informace a fotografie čerpáme také z kroniky směny C olomoucké stanice.
Zdroj: por. Mgr. Lucie Balážová
tisková mluvčí
HZS Olomouckého kraje
T: 777 420 107
T: 950 770 039
M: lucie.balazova@hzsol.cz
M: mluvci@hzsol.cz