Toulky hasičskou historií: Radost z nové techniky dříve i dnes

Žhavé aktuality/Oznámení

02.09.2021 | Česká republika
Toulky hasičskou historií: Radost z nové techniky dříve i dnes

Když na stanici dorazí nový hasičský automobil, je to vždy takový malý svátek. Přece jen – červené cisterny patří k hasičům desetiletí a bez jejich pomoci by se spousta zásahů řešila velmi obtížně. 

V čem ale jezdívali k požáru členové hasičských sborů před rozšířením automobilové dopravy?  V šestém díle seriálu o hasičské historii v Olomouci a okolí nahlédneme do toho, jak se vyvíjela výjezdová technika. 

Toulky hasičskou historií

Díl šestý: Radost z nové techniky dříve i dnes

3.png

70. léta 20. století - Olomoučtí hasiči s radostí pózují u nové techniky - konkrétně u ASC 16 Škoda 706 RTHP.

Před rozvojem automobilismu zajišťovala dopravu hasičů a jejich vybavení k požárům v Olomouci koňská spřežení, která stávala u radnice na Horním náměstí. Vyjížděla s dvoukolým vozíkem, na němž byl umístěn naviják s hadicemi a hydrantovým nástavcem. Před první světovou válkou se začala pomalu a postupně rozšiřovat automobilová doprava a olomoucký německý hasičský sbor si pořídil první automobilovou stříkačku. To byl obrovský posun. Během první světové války se díky štědré podpoře města podařilo zajistit ještě další 2 stříkačky, které byly přetvořeny ze starších automobilů. Měly ještě acetylenové reflektory a za jejich dvířky byly umístěny krabičky zápalek k rozžehnutí. Teprve po světové válce byla tato světla nahrazena elektrickými. V roce 1908 byl zakoupen čtyřkolový 24 metrů vysoký mechanický žebřík a flotila německých hasičů se ve městě utěšeně rozrůstala.

hasici_strikacka_kone_2.jpg

Začátek 20. století - Ještě před rozvojem automobilismu jezdili na Hané hasiči k požárům na koňspřeží. Automobily se však i v meziválečném období dostávali ke sborům pomalu, některé menší sbory dobrovolných hasičů na Olomoucku využívali koně ještě i po II. světové válce.

V meziválečném období se automobilová technika dostala i k nově založenému českému dobrovolnému sboru v Olomouci, který si pořídil z hasičských závodů v Čechách pod Kosířem v roce 1927 novou autostříkačku značky Škoda 505 se silným čerpadlem. Byl to toho času nejsilnější hasičský stroj na Olomoucku a později se při mnoha velkých požárech, jako například na Bělidlech, ve Chválkovicích nebo v Lošticích, velmi osvědčil. V roce 1936 si sbor pořídil další tři autostříkačky Tatra 18 a přenosná motorová čerpadla od firmy Sigmund – Lutín. To, že hasiči o svoje vozidla vždy velmi dbali a měli na starosti jejich servis, dokládá fakt, že rekonstrukci autostříkaček provedl přímo člen sboru František Kadlec, který vlastnil rovněž autodílnu.

prerov_mechanicky_zebrik.jpg

Začátek 20. století - Mechanický žebřík sboru dobrovolných hasičů města Přerova

Dne 15. března 1939 v 7 hodin ráno přepadla a obsadila Hitlerovská německá vojska naši vlast. K sídlu olomouckého českého dobrovolného sboru tehdy přijely 3 německé autostříkačky a s provokativním pozdravem Heil Hitler zabrali Němci celé zařízení a dosadili na tehdejší stanici svou kontrolní službu. Před dveře postavili stráž. Sbor zůstal až do roku 1942 pod patronací velitelství německého sboru, následně byl založen první profesionální hasičský sbor v Olomouci, ovšem stále s německým velením, i když jeho členy byli převážně Češi. Hasiči z povolání měli v tuto dobu již k dispozici pět hasičských aut, žebřík 24 metrů vysoký s tažným traktorem, přenosnou pěnovou stříkačku a jeden motocykl Jawa 250 cm. Ihned po druhé světové válce přešlo veškeré vybavení pod první profesionální český sbor v Olomouci a navíc byla flotila ještě doplněna dalšími automobily z Brna a Znojma. Hasičská výjezdová technika se rozrostla a postupně byla díky městským dotacím modernizována a dále rozšiřována. Její součástí byly rovněž tři motocykly Jawa 250 cm.

olomouc_technika_stanice_katerinska.jpg

60. léta 20. století - Před olomouckou stanicí byla ustavena hasičská technika. Garáže v Kateřinské ulici nestačily, proto stála výjezdová vozidla na odstavné ploše před ní.

Při dopravních nehodách na začátku 50. let hasiči využívali nový jeřábový automobil, který se osvědčil jako velmi rychlý a lehce ovladatelný stroj. Žádali tehdy také o automobil s autogenním přístrojem na řezání kovu, který by umožnil rozřezání silných železných travers během několika vteřin. S tím, jak se rozšiřovala činnost hasičů ve městě a v jeho okolí, tak také přibývalo požadavků na větší množství techniky a její specifické schopnosti. Na konci 50. let žádal sbor o automobilový mechanický žebřík pro výstup na vysoké budovy, gumový člun či loď pro záchranné práce při povodních. Postupně se ke sboru v 60. a 70. letech dostaly automobilové stříkačky na podvozcích Škoda, Praga nebo Tatra v různých variantách. U některých sborů dobrovolných hasičů v okolí slouží repasované hasičské veterány dodnes. Například legendární Tatra 148 je pro vlastnosti svého podvozku dodnes považována za velkého pomocníka při lesních požárech.

Dnes

V současnosti vyjíždějí profesionální hasiči k událostem nejčastěji v cisternových automobilových stříkačkách (CAS) na různých podvozcích. Tato výjezdová technika má v nástavbě integrovanou nádrž s vodou, výkonné čerpadlo a je v ní uloženo velké množství vybavení pro nejčastější typy zásahů. Obvykle vyjíždějí k zásahům rovněž automobilové žebříky a plošiny, dopravní a velitelské automobily či technické speciály. Při specifických typech mimořádných událostí jsou pak vysílány kontejnerové nosiče s kontejnery, například s chemickým, ropným, čerpacím, technickým, týlovým nebo kombinovaným hasicím. Tato technika nabízí hasičům u rozsáhlejších zásahů velké množství úzce profilovaného vybavení, které se v běžné cisterně přepravovat nedá. Na stanicích jsou také k dispozici čluny a lodě a místo motorek využíváme čtyřkolky pro dopravu vybavení při zásazích v těžce přístupném terénu. Vysoce specializovanou techniku pro dlouhodobější, plošné či technicky velice náročné zásahy má k dispozici Záchranný útvar HZS ČR. Jeho flotila čítá jeřáby, vyprošťovací tank, pásové i kolové nakladače, autobusy, pásové rypadlo, obojživelný pásový transportér, sací bagr či univerzální dokončovací stroj.

První díl najdete zde

Druhý díl najdete zde

Třetí díl najdete zde

Čtvrtý díl najdete zde

Pátý díl najdete zde

Máte ve svém archivu fotografie spojené s historií hasičů v našem kraji? Budeme rádi, když se o ně s námi podělíte. Můžete je poslat e-mailem na lucie.balazova@hzsol.cz. Děkujeme.

Zdroj: Informace jsme čerpali z dokumentu velitele olomouckého požárního sboru Aloise Měchury ze 14. května 1948, z dobového tisku a z dokumentů uložených v archivech Vědecké knihovny v Olomouci, v olomoucké pobočce Zemského archivu v Opavě a ve Státním okresním archivu Olomouc. Poděkování patří Ing. et Bc. Vladimíře Hacsikové, která dokumenty vypátrala a shromáždila. Informace a fotografie čerpáme také z kroniky směny C olomoucké stanice.

por. Mgr. Lucie Balážová
tisková mluvčí 
HZS Olomouckého kraje
T: 777 420 107
T: 950 770 039
M: lucie.balazova@hzsol.cz
M: mluvci@hzsol.cz


Zdroj: HZS Olomouckého kraje