Ve druhém díle seriálu o hasičské historii v Olomouci a okolí zjistíme, jak se rekrutovali hasiči, jaká řemesla se nejvíce cenila a že fyzická zdatnost příslušníků byla podmínkou pro práci u sboru odnepaměti.
Toulky hasičskou historií
Díl druhý: Ženatý hasič = bohatší hasič
Moravský večerník, 8. 10. 1942 –
Plné znění inzerátu najdete ve fotogalerii, stejně jako další fotografie olomouckých profesionálních hasičů.
Dříve
V letech 1834 až 1846 sídlil hasičský sbor v Olomouci v Uhelné ulici. Příslušníci se však přijímali pouze německé národnosti. Například tehdy žádali vedení města o opravu střechy zbrojnice, 3 pochodně a 3 nové háky pro 3 hasiče a o zakoupení jedné nové hadice. Roční rozpočet hasičských potřeb činil tehdy 80 zlatých 32 grejcarů. Zároveň si město Olomouc zajišťovalo hasičskou pohotovost svými strážníky. V roce 1910 čítala městská policie 42 mužů a byl to současně jakýsi hasičský sbor z povolání. Do první světové války tak pracovali u požárů německý sbor a městská policie souběžně a soupeřili mezi sebou.
V meziválečném období byl založen olomoucký český dobrovolný sbor, do nějž vstupovali především řemeslníci, dělníci a živnostníci. Během války byl pak založen první profesionální sbor, a i když v něm sloužili převážně Češi, byl pod německým velením. Z této doby také pochází inzerát z úvodní fotografie, kde se dočtete nejen, jakou výplatu si hasiči tehdy ze služby odnášeli, ale také to, že ženatí muži dostávali vyšší plat než ti svobodní, měli též nárok na příspěvky na děti i různé druhy pojištění, například penzijní připojištění. Nejvíce žádaní pro vstup ke sboru byli automechanici, zámečníci, instalatéři, obuvníci, krejčí a ti, kteří vlastnili řidičský průkaz.
Po druhé světové válce, stanice v Kateřinské ulici, Olomouc - Profesionální hasiči při výcviku s cvičnou plachtou, která je spuštěná přímo z oken požární stanice.
V roce 1945 zahájil svoji činnost ryze český profesionální sbor, který sídlil v Kateřinské ulici až do roku 1978, kdy se přestěhoval do Schweitzerovy ulice, odkud vyjíždějí hasiči dodnes. Jeho příslušníci v prvních letech po válce vykonávali 24 hodinové služby s 24 hodinami volna. Definitivně se na třísměnný provoz – 24 hodin služby a 48 hodin volna – přešlo až kolem roku 1950. Počet sloužících hasičů v Olomouci v roce 1945 byl 35. Už v roce 1946 zasahoval sbor při 77 požárech jak ve Velké Olomouci, tak také mimo ni. Hasiči rok po válce pomáhali také při povodních, záchraně osob, zvířat, čerpání vody z bytů a sklepů, otevírání bytů, havárie aut apod. Těchto zásahů napočítali tehdy 99. A stále bylo potřeba šikovných řemeslníků. Na stanici byla totiž nejen dílna krejčovská, ale rovněž stolařská a obuvnická, kde se prováděly opravy svršků a ve vlastní dílně strojníci pečovali o požární vozy.
Po druhé světové válce, Olomouc - Taktické cvičení olomouckých profesionálních hasičů v centru města.
V roce 1959 měl sbor už 56 hasičů. A jejich potřeba neustále narůstala. Z kroniky města Olomouce se třeba dozvídáme, že pro hasiče byl náročný rok 1970. Řešili 145 požárů na území města, které způsobily škody za 1,8 milionů korun. Při požárech bylo zraněno 16 osob a jeden člověk uhořel. Rychlými zásahy se podařilo uchránit další hodnoty ve výši téměř 9 milionů korun.
Olomouc, stanice v Kateřinské ulici, 50. léta 20. století - Olomoučtí profesionální hasiči v práci na směně C na vánoční svátky. Vpravo si můžete všimnout vánočního stromečku.
Dnes
V Olomouckém kraji se nachází pět územních odborů HZS Olomouckého kraje, pod které celkově spadá 13 požárních stanic. Podle velikosti hasebního obvodu a v návaznosti na jeho charakteristiku se určuje velikost stanice, vybavení technikou a její personální obsazení. Konkrétně v Olomouci nyní slouží 70 výjezdových hasičů rozdělených do tří skupin. Slouží ve čtyřiadvacetihodinových směnách v nepřetržitém provozu. Součástí Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje je také krajské operační a informační středisko, které též sídlí v Olomouci. Příslušníci zde odbavují hovory na tísňových linkách 112 a 150. Operační technici a důstojníci slouží ve dvanáctihodinových směnách.
Před nástupem ke sboru musejí všichni příslušníci absolvovat několikakolové přijímací řízení, jehož součástí je podrobné psychologické a zdravotní vyšetření. Zároveň také absolvují testy fyzické zdatnosti, kde musejí prokázat svou vytrvalost a sílu. Svou fyzickou kondici musejí prokazovat při každoročním testování. Čím dál větší váhu má také vzdělání, kdy je podmínkou pro vstup ke sboru minimálně maturitní zkouška. V průběhu kariéry získávají hasiči zařazení ve výjezdových jednotkách různé specializace. Na olomoucké stanici je organizováno lezecké družstvo pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou. Také zde slouží hasiči školení pro speciální činnosti, a to konkrétně potápěči a střelmistři. Příslušníci se mohou profesně zaměřit na strojní, chemickou či technickou službu. Svou odbornou způsobilost mohou dále rozšiřovat v rámci specializačních kurzů, a to například ve vyprošťování z havarovaných vozidel při dopravních nehodách, stabilizaci staveb a výkopů či záchranných pracích na vodě. Mohou se stát rovněž zdravotníky či členy posttraumatického psychologického týmu.
První díl najdete zde
Máte ve svém archivu fotografie spojené s historií hasičů v našem kraji? Budeme rádi, když se o ně s námi podělíte. Můžete je poslat e-mailem na lucie.balazova@hzsol.cz. Děkujeme.
Zdroj: Informace jsme čerpali z dokumentu velitele olomouckého požárního sboru Aloise Měchury ze 14. května 1948, z dobového tisku a z dokumentů uložených v archivech Vědecké knihovny v Olomouci, v olomoucké pobočce Zemského archivu v Opavě a ve Státním okresním archivu Olomouc. Poděkování patří Ing. et Bc. Vladimíře Hacsikové, která dokumenty vypátrala a shromáždila. Informace a fotografie čerpáme také z kroniky směny C olomoucké stanice.
Zdroj: por. Mgr. Lucie Balážová
tisková mluvčí
HZS Olomouckého kraje
T: 777 420 107
T: 950 770 039
M: lucie.balazova@hzsol.cz
M: mluvci@hzsol.cz