Dnes, 11. února 2019 si Evropané připomínají již tradičně Evropský den 112. Prostřednictvím tohoto jednotného evropského čísla tísňového volání se mohou lidé v nouzi dovolat pomoci záchranářů, a to ve všech státech Evropské unie. 

Srovnání počtu volání na tísňové linky s předcházejícími roky

11. únor (11. 2.) byl oficiálně prohlášen za „Evropský den linky 112“, aby se zvýšila povědomost občanů EU o jednotném evropském čísle tísňového volání 112. Stalo se tak 1. 2. 2009 po podepsání společné deklarace Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady EU.

Pracoviště TCTV Praha Modřany.JPGV celé České republice pracuje na tísňových linkách Hasičského záchranného sboru ČR, tedy lince 112 a 150, 308 operátorů a například v loňském roce zvedli telefon každou 11. sekundu. Na základě těchto telefonátů vyjeli hasiči v roce 2018 k 181 177 mimořádným událostem.

Milníky v zavádění linky 112 v ČR:

O zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání - 112 ve všech členských státech EU rozhodla již v roce 1991 Rada Evropských společenství. Počátky projektu tísňové linky 112 v ČR sahají až do roku 1996.

K 1. 1. 2003 pak bylo číslo 112 zprovozněno ve všech telefonních sítích na území ČR (do tohoto data bylo funkční pouze v mobilních sítích). Letos je tomu tedy přesně 11 let. Zajímavostí je, že na telefonním čísle 112 byla do roku 1998 provozována služba „Informace o přesném čase“.

Dne 20. dubna 2004, byl v Praze zahájen ostrý provoz prvního telefonního centra tísňového volání 112 v České republice.

Stalo se tak záměrně ještě před mistrovstvím světa v ledním hokeji, na které se hlavní město ČR důkladně připravovalo a na které se chystalo velké množství fanoušků ze zahraničí.  V tomto ostrém „testu“ tehdy toto vůbec první odborné pracoviště v České republice obstálo, čemuž napomohl i fakt, že jednotné evropské číslo tísňového volání 112 obsluhovali školení operátoři schopní poskytnout pomoc v několika světových jazycích.

Po této úspěšné premiéře byl v červnu 2004 zahájen ostrý provoz telefonních center tísňového volání 112 v dalších 11 krajích. V roce 2005 pak bylo dokončeno budování call center linky 112 ve zbývajících dvou krajích (Moravskoslezský kraj a Královehradecký kraj), od tohoto roku funguje v každém ze 14 krajů telefonní centrum obsluhující linku 112.

HZS ČR přijímá telefonická tísňová volání na národním čísle tísňového volání 150 a jednotném evropském čísle tísňového volání 112. Pro příjem tísňových volání provozuje HZS ČR celonárodní moderní telekomunikační technologii rozmístěnou do 14 krajských telefonních center.


 

Základní přínosy technologie linky 112

• V ČR v současnosti funguje 14 call center linky 112, ta jsou v rámci celé republiky navzájem hlasově i datově propojena. Tato telefonní centra tísňového volání jsou vzájemně zastupitelná, tj. v případě přetížení nebo výpadku centra v jednom kraji jsou hovory na linku 112 automaticky přesměrovány na další telefonní centra tísňového volání 112, aniž by to volající poznal na rychlosti nebo kvalitě odbavení. Je zde tak garance, že se občan vždy dovolá, a to jak z pevných linek, tak mobilních telefonů.

• Technologie telefonních center tísňového volání 112 také propojuje základní složky integrovaného záchranného systému: Hasičský záchranný sbor ČR, Policii ČR a Zdravotnickou záchrannou službu. To umožňuje rychlé vyhodnocení vzniklé situace a okamžitou reakci záchranných složek.

• Na 112 se lze jako na jedinou tísňovou linku dovolat bez SIM karty, bez kreditu a pokud je na místě signál alespoň jednoho mobilního operátora.

• Technologie linky 112 fungující v ČR je na špičkové evropské úrovni a obsluhují ji důkladně vyškolení operátoři. Ti mohou mj. identifikovat adresu volajícího z pevné sítě, automaticky určit polohu mobilního telefonu při tísňovém volání, využít pravidelně aktualizované elektronické mapové podklady, zjistit identifikační kód mobilního přístroje nebo určit mobilního operátora volajícího.

• Operátoři linky 112 jsou schopni odbavovat tísňové hovory nejen v češtině, ale i angličtině a němčině, v případě potřeby mají k dispozici softwarovou podporu i v dalších světových jazycích.
  
  

Zlomyslná volání
Problémem i nadále zůstávají takzvaná „zlomyslná volání“, tedy volání zlomyslná, nechtěná a omyly, kterých je na tísňovou linku až 75%. Takové hovory zatěžují operátory, zahlcují tísňové linky a tím ohrožují bezpečnost občanů, kteří v daný okamžik potřebují pomoc.

Tísňové volání funguje

• nepřetržitě,

• pro všechny občany,

• na celém území,

• bezplatně,

• ve všech telefonních sítích, a

• ze všech koncových hlasových zařízení telefonních sítí.
  
  

Jak volat na tísňovou linku

V případě, že se ocitnete v situaci, kdy jsou ohroženy životy, majetek nebo životní prostředí, neváhejte zavolat na linku tísňového volání složky, jejíž pomoc potřebujete.

V případě, že je třeba asistence více složek (např. složité dopravní nehody) nebo si nejste jisti, kterou složku kontaktovat, volejte jednotné evropské číslo tísňového volání 112.

Při volání na linku tísňového volání se řiďte následujícími radami:

• Zachovejte klid.

• Najděte si bezpečné místo, odkud můžete telefonovat na linku tísňového volání.

• Vyčkejte přihlášení operátora.

• Jestliže se Vám ozve jiná složka, než jste volali, nezavěšujte. Je možné, že jste omylem zavolali jiné číslo - např. 155 místo 150. Buď budete přepojeni na správné dispečerské pracoviště, nebo Váš požadavek bude zaznamenán dispečerem a ihned předán příslušné složce.

• Stručně a jasně popište situaci, ve které se nacházíte. Zejména uveďte:

  • Vaše jméno a příjmení,

  • číslo telefonu, ze kterého voláte,

  • co se stalo,

  • kdy se událost stala, nebo zda se právě děje,

  • kolik osob potřebuje pomoc,

Často se stává, že více volajících ohlašuje stejnou událost. Proto se může stát, že Vás operátor požádá pouze o poskytnutí dodatečných informací nebo upřesnění informací o události a ukončí hovor. Operátor tímto způsobem zabraňuje zbytečnému opakování stejných informací a uvolňuje tísňovou linku pro další tísňové hovory.

• Uveďte, kde je pomoc vyžadována - pokud možno úplnou adresu. Pokud je to potřeba, popište nejvhodnější cestu k tomuto místu. Pokud se událost stala na jiném místě, než ze kterého voláte, uveďte tuto skutečnost.

• Upozorněte operátora na potenciální nebezpečí, která se na místě nacházejí (např. nebezpečí výbuchu, nebezpečné látky apod.) a na komplikace v dojezdové trase - neprůjezdná cesta aj.

• Podle požadavku dispečera uveďte další potřebné údaje. Stručně a jasně odpovězte na všechny jeho otázky. Spolupracujte s operátorem.

• Postupujte podle pokynů a rad operátora.

• Nezavěšujte, dokud Vás k tomu operátor nevyzve.

• Ponechejte si telefonní linku volnou pro možnou další komunikaci. Operátor Vás může kontaktovat za účelem zjištění dalších informací nebo poskytnutí dalších rad.

• Pokud se situace na místě změní (zhorší nebo zlepší), zavolejte znovu na tísňovou linku a podejte o tom zprávu.
  
  

Zlomyslná volání na linku 112 nezůstanou bez trestu

Linky tísňového volání 112 a 150 obsluhují vyškolení operátoři, kteří mohou během hovoru identifikovat telefonní číslo, určit telefonního operátora, adresu volajícího z pevné sítě i přibližnou polohu volajícího z mobilního telefonu. 

Tyto lokalizační a identifikační údaje pomáhají zachránit lidské životy nebo také odhalit původce zlomyslných volání.

Tak zvaná „zlomyslná volání“ zahlcují tísňové linky, čímž ohrožují zdraví a bezpečnost ostatních.  Mezi „zlomyslná volání“ patří omyly, dotazy a stížnosti mimo rámec složek integrovaného záchranného systému, poruchy koncových telefonních přístrojů, náhodné zmáčknutí tlačítek, obtěžující hovory dětí nebo lidí pod vlivem alkoholu či návykových látek.  Posledním a nejzávažnějším případem zlomyslného volání jsou úmyslná zneužití tísňové linky, kdy dojde k nahlášení smyšlené události a k planým výjezdům složek integrovaného záchranného systému.

Odhalit pachatele zlomyslných volání je velmi složité. HZS ČR používá vlastní systém obranných mechanismů proti těmto lidem. Telefonní čísla pravidelně zlomyslně volajících jsou v databázi telefonního centra tísňového volání výrazně označena. Operátoři mohou zlomyslný hovor nasměrovat do automatické hlásky, která volajícího poučí o nelegálnosti jeho jednání a poté hovor ukončí.

V případě, že jsou opakovaně a dlouhodobě uskutečňována zlomyslná volání na linku tísňového volání, může pracoviště příjmu tísňového volání v souladu s ustanovením § 33 odst. 10 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, dočasně odmítnout komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím tohoto telekomunikačního koncového zařízení. V praxi se jedná o zařazení telefonního čísla nebo výrobního čísla přístroje na seznam odmítnutých čísel na dobu až 7 dnů.

Při vyčerpání všech dostupných možností, pokud dochází nadále k uskutečňování zlomyslných volání, může pracoviště příjmu tísňových volání požádat podnikatele, který provozuje telekomunikační síť, o trvalé zamezení přístupu předmětného koncového zařízení do sítě. Podnikatel je povinen takové žádosti vyhovět (viz § 33 odst. 10 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích). O opětovném umožnění přístupu rozhoduje Český telekomunikační úřad ve správním řízení.

Fyzická osoba, která uskutečňuje zlomyslná volání, se dopouští přestupku dle § 119 odst. 1 písm. e) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. K řízení ve věci přestupku je Český telekomunikační úřad. Za tento přestupek může Úřad uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.

V souvislosti se zlomyslným voláním lze hovořit i o trestném činu „Poškození nebo ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení“ dle § 276 trestního zákoníku nebo trestného činu „Šíření poplašné zprávy“ dle § 357 trestního zákoníku.

 

Zdroj:
kpt. Mgr. Nicole Zaoralová
tisková mluvčí MV- generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Foto: generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, HZS Královéhradecký kraj