Hasiči v první linii: Boj s ohněm a jedem v Hustopečích nad Bečvou

HZS Olomoucký kraj//Žhavé aktuality/Z regionů

03.03.2025 | Hustopeče nad Bečvou/ Olomoucký kraj
Hasiči v první linii: Boj s ohněm a jedem v Hustopečích nad Bečvou

 

Vítr nesl dusivý dým, hasiči v těžké ochraně zachraňovali, co šlo

Byl to víkend, na který se v Hustopečích nad Bečvou jen tak nezapomene. Požár cisteren s nebezpečným benzenem znamenal pro hasiče extrémní výzvu – nejen kvůli ohni samotnému, ale především kvůli toxické látce, která mohla kdykoli proniknout do okolního prostředí a napáchat nedozírné škody. Přesto se nevzdali. Stovky hasičů v těžkých ochranných oblecích pracovaly dnem i nocí, aby minimalizovaly dopady katastrofy.

„Nešlo jen o požár. Museli jsme neustále hlídat koncentrace škodlivin v ovzduší, monitorovat vodní toky a chránit okolní krajinu před kontaminací,“ popisuje velitel zásahu. Každý krok byl prováděn s maximální opatrností. Každá minuta na požářišti znamenala nebezpečí.

34-DSC-6060.JPG


Tuny benzenu pod kontrolou, hasiči bojovali s časem

Po celou sobotu a neděli probíhalo přečerpávání benzenu do náhradních cisteren. Tento úkol byl klíčový – jakmile by se cisterny otevřely neodborně, mohla by chemikálie uniknout do ovzduší nebo vody. Každý pohyb, každé napojení hadic bylo konzultováno s Českou inspekcí životního prostředí, Povodím Moravy a vodoprávním úřadem.

„Museli jsme myslet na všechno. Co kdyby začal foukat silný vítr a rozšířil toxické látky do okolních obcí? Co kdyby unikl benzen do Bečvy? Co kdyby se nádrž poškodila a hrozil další požár?“ popisuje jeden z hasičů, který strávil desítky hodin v ochranném obleku.

Každý, kdo se dostal do kontaktu s místem zásahu, musel projít dekontaminační zónou. Ochranné obleky, masky, rukavice – to vše bylo nutné měnit a důkladně čistit, aby nedošlo k rozšíření nebezpečných látek mimo vymezenou oblast.


Plameny dohasly, ale nebezpečí přetrvává

Během soboty se podařilo hasičům položit na požářiště vrstvu střední pěny, která pomohla dohasit poslední ohniska a zamezit dalšímu vývinu kouře. Přesto zůstávala situace nadále kritická. Vzduch byl pravidelně monitorován detekčními přístroji, aby se zjistilo, zda koncentrace škodlivin nepřesahují bezpečné limity.

„Hasiči pracovali v extrémních podmínkách. Těžké obleky, horko, nebezpečné výpary – to všechno si vybralo svou daň. Ale nikdo neodmítl nastoupit do služby. Všichni věděli, že děláme něco důležitého,“ říká velitel hasičského týmu.

Naštěstí se ukázalo, že koncentrace benzenu v ovzduší zůstaly pod nebezpečnou hranicí. Přesto obyvatelům okolních obcí bylo doporučeno nevětrat a pokud možno nevycházet ven.


Pomoc ze všech stran: Hasičská technika i roboti

Na místě pracovaly desítky profesionálních i dobrovolných hasičských jednotek, spolu s nimi Záchranný útvar HZS ČR a drážní hasiči Správy železnic. Do boje s nebezpečným požárem nasadili všechno, co bylo k dispozici – od chemických kontejnerů až po moderní hasicí roboty.

„Speciální robot ze Slovenska nám pomohl dostat se do míst, kam by bylo pro člověka příliš nebezpečné vstoupit,“ říká jeden z hasičů. Požářiště bylo nepřetržitě monitorováno pomocí bezpilotních letounů s termovizí, které pomáhaly odhalit skrytá ohniska požáru.

Hasiči zajišťovali i ochranu vodních ploch a toků. Speciální norné stěny a sorpční hady měly zabránit případnému úniku benzenu do okolní krajiny. Současně na místo dorazila specializovaná firma, která se postarala o likvidaci kontaminované vody.

„Nikdo nemůže říct, že bychom něco podcenili. Každý detail jsme měli pod kontrolou. Naším cílem bylo nejen uhasit požár, ale hlavně ochránit lidi a životní prostředí,“ říká další z hasičů.


Lidské osudy: Když se hasiči vrací domů

Po dvou dnech v první linii se hasiči střídají. Někteří míří domů – vyčerpaní, ale s pocitem dobře odvedené práce. Málokdo si však uvědomuje, jak těžké je vrátit se po takovém zásahu k běžnému životu.

„Doma se snažím fungovat normálně. Ale nejde jen tak vypnout hlavu. Stále vidím to požářiště, cítím zápach benzenu, slyším varovné pokyny v rádiu. Moje žena to už pozná. Ví, že potřebuju čas, abych se z toho dostal,“ přiznává jeden ze zasahujících hasičů.

Hasiči riskují své zdraví, aby chránili ostatní. Pracují v extrémních podmínkách, často bez spánku, v neustálém stresu. A přesto jsou vždy připraveni znovu zasáhnout.

„Lidé nás vidí jako hrdiny. Ale my jsme jen obyčejní chlapi, kteří dělají svou práci. A když to jde dobře a všichni se vrátíme domů živí, tak je to pro nás ta největší odměna,“ dodává s úsměvem.


Požár pod kontrolou, hasiči zůstávají v pohotovosti

I když se podařilo požár uhasit a zabránit ekologické katastrofě, práce hasičů nekončí. Následky požáru se budou odstraňovat ještě několik dní. Každá nádrž, každý metr čtvereční zasažené oblasti musí být zkontrolován.

Na místě stále zasahuje 17 jednotek – přibližně 100 hasičů. Monitorují ovzduší, vodní toky a hlídají, zda se neobjeví nové nebezpečí.

„Pro nás to znamená další dny práce, ale jsme na to připraveni. Každý z nás ví, že tahle mise ještě neskončila,“ říká velitel zásahu.

Hasiči v Hustopečích nad Bečvou znovu dokázali, že jejich práce není jen o hašení požárů. Je o ochraně lidí, přírody a celých komunit. A i když jejich tváře často neznáme, jejich odvaha a nasazení nám dávají jistotu, že v těch nejtěžších chvílích tu pro nás vždy budou.


Autor: Tomáš Šťastný redakce HASIČI.CZ
Zdroj + foto: por. Mgr. Lucie Balážová
                               tisková mluvčí
                               HZS Olomouckého kraje

Sdílejte