Odvaha a srdce na dlani: Dvě záchrany, které ukázaly lásku k přírodě
Jsou hrdiny nejen mezi plameny, ale i tam, kde jde o tiché obyvatele našich lesů a luk. Každý zásah je pro ně zkouškou odvahy, ale i citu a respektu k životu. Řeč je o statečných mužích a ženách, kteří den co den dokazují, že jejich poslání nekončí u lidských životů.
Ledový boj o život: Srnka v bazénu
Byl chladný večer 17. března, když v Mokošíně na Přeloučsku vyrazil muž venčit svého psa. Procházka, která měla být obyčejnou rutinou, se však změnila v dramatickou záchranu. Náhodou zahlédl v sousedově bazénu zoufale bojující srnku. Když se přiblížil, bylo jasné, že zvíře je už vyčerpané a samo se z ledové vody nedostane.
.jpg.aspx?width=650&height=480)
Na místo se během několika minut dostali zachránci. Jakmile dorazili, okamžitě vyhodnotili situaci. Srnka se ve snaze uniknout panicky zmítala a hrozilo, že se pod ní prolomí led ještě víc. V takových chvílích jde o minuty – chlad a vyčerpání jsou nemilosrdní.
S velkou opatrností a zkušenostmi, které si osvojili během let zásahů, přistoupili k okraji bazénu a snažili se uklidnit vystrašené zvíře. Za použití speciálních záchranných prostředků se jim podařilo srnku zachytit a vytáhnout na pevnou zem. Její mokrá srst se třpytila v odrazech světel a celé tělo se jí chvělo zimou a šokem.
Ale péče nekončila záchranou. S velkou něhou ji přikryli termofólií a opatrně osušili. Teprve když se srnka trochu vzpamatovala, odvedli ji dál od obydlí a pustili zpět do volné přírody. Zůstali ještě chvíli, aby se ujistili, že se znovu rozběhne mezi stromy. Když zmizela ve tmě, v očích zachránců se objevil spokojený úsměv.
„Každý takový zásah nám připomíná, proč tu jsme. Není to jen práce – je to poslání,“ řekl jeden z nich s pokorou.
Spletené parohy a zoufalství: Srneček v síti
O několik hodin dříve, ještě za denního světla, probíhal další boj o záchranu. Tentokrát ve Dvakačovicích, kde se mladý srnec nešťastně zamotal do fotbalové sítě.
.jpg.aspx?width=650&height=365)
Zřejmě se do hřiště dostal při hledání potravy, možná jej něco vyplašilo a ve snaze uniknout zůstal uvězněný v nylonových vláknech, která se mu pevně utáhla kolem parohů. Každý jeho pokus o vyproštění situaci jen zhoršoval.
Zachránci přijeli okamžitě. Bylo jasné, že srnec je ve stresu, vyděšený a vyčerpaný. Nebylo to poprvé, co se s podobným případem setkali. Zkušeně přistoupili k nešťastnému tvorovi, mluvili na něj klidným hlasem a pomalu začali uvolňovat pevná vlákna sítě.
Byla to precizní práce, která vyžadovala nejen sílu, ale i něhu. Srnec sebou cukal, ale jakmile ucítil, že tah polevuje, zůstal nehybný, jakoby chápal, že se mu snaží pomoci. Po pár minutách bylo po všem – síť byla rozřezaná a srneček znovu volný.
Stál na místě, jako by se ujistil, že je to skutečné. Pak se podíval na své zachránce a několika skoky zmizel v bezpečí lesa.
„Vidět, jak se zase svobodně pohybuje, to je naše největší odměna,“ řekl jeden ze záchranářů. „Každý život má svou hodnotu a my jsme tady od toho, abychom pomáhali. Bez ohledu na to, zda jde o člověka nebo o zvíře.“
Srdce bijící pro všechny živé tvory
Tyto dva zásahy ukazují něco víc než jen profesionalitu a odbornost. Ukazují hluboký cit pro život, empatii a ochotu obětovat čas a energii tam, kde je potřeba. Každý záchranář ví, že někdy se jedná o boj s časem, někdy o pečlivou práci, ale vždy je v tom jedno – láska k tomu, co dělají.
A právě díky nim se svět stává o něco lepším místem – pro nás, pro naše domácí mazlíčky i pro volně žijící zvířata. Protože každý život, bez ohledu na to, jak malý či velký, má svou cenu. A jsou tu lidé, kteří za něj bojují.
Autor: Tomáš Šťastný redakce HASIČI.CZ
Zdroj + foto: X HZS Pardubického kraje