Majitel se podruhé narodil. Vzbudilo ho až praskání dřeva.
K požáru chaty ve Svitavách vyjížděly v neděli časně ráno 4 jednotky hasičů. Po příjezdu první jednotky na místo bylo zjištěno, že hoří stěna poblíž kamen. Požár byl během chvíle zlikvidován. Pravděpodobně se jednalo o špatný prostup kouřovodu od kamen do komína skrz dřevěnou stěnu chaty. Uvnitř spal majitel chaty, kterého naštěstí vzbudilo praskání dřeva. Muž je v pořádku. Škoda byla předběžně vyčíslena na 5 tisíc korun.
A tak se dnes opět podíváme na topidla a správné zacházení s nimi. Hlavním „viníkem“ vzniku požárů v domácnostech jsou sami jejich obyvatelé – jednou z nejčastějších příčin vzniku požárů je totiž lidská nedbalost. Může to být provozování různých druhů nevhodně upravených nebo léta nekontrolovaných topidel a spalinových cest, často se ale jedná i o hořlavé materiály ponechané v těsné blízkosti kamen, sušení materiálů na kouřovodech, rozdělávání ohně pomocí benzinu, „kutilsky“ rozvedené tepelné průduchy po domě apod.
Ale pozor, domácnosti jsou v dnešní době vybavené věcmi ze snadno hořlavých a toxických materiálů (plasty, lepený a čalouněný nábytek, matrace, textilie). Tyto materiály jsou jednak snadno vznětlivé, jednak rychle odhořívají, a jednak při následném hoření dochází k silnému vývinu toxických zplodin hoření. Rozšíření požáru v jedné místnosti je dílem pouze několika sekund! Z vašeho domova, kde se cítíte bezpeční, se pak okamžitě stane hořící past plná kouře. Málokdy zbývá čas i na záchranu vlastního života.
V prvé řadě odpovíme na jeden z mnoha dotazů, které nám posíláte. Například je tu dotaz, jak se zachovat v případě, že topíme v kamnech a vypadne trubka od kamen. Vše je rozpálené a trubku žena nenasadí, jen zavře kamna a čeká až dohoří a hlídá, píše ve svém dotazu. Zeptali jsme se vyšetřovatele: „když vám vypadne žhavá trubka od kamen, tak už je pozdě. Kouřovod musíte zabezpečit tak, aby tato situace vůbec nenastala. Kouřovod by jednak měl být co nejkratší, nejlépe mít jen 2 oblouky a jednu rovnou trubku, dále je vhodné k sobě trubky snýtovat. Délka kouřovodu by neměla přesáhnout 2 metry, ale pokud to nelze splnit tak kouřovod budete muset po zhruba 1 m ukotvit do zdi pomocí kovových příchytek, příchytky se dají běžně koupit jako příslušenství kouřovodu,“ říká vyšetřovatel vzniku požárů por. Ing. Jaroslav Kubíček z HZS Pardubického kraje. Podle něj je důležité vybrat správný průměr trubky a trubky následně sesazovat po směru proudění spalin do komína. To proto aby nedocházelo k vylétávání jisker spárami ve spojích, k utěsnění spojů je navíc vhodné použít kamnářský tmel. Je také nutno dodržet bezpečné vzdálenosti od materiálů z hořlavých hmot, ty jsou stanoveny normovou hodnotou na minimálně 200 mm od dřevěných zárubní a jejich obložek a 400 mm od ostatních hořlavých materiálů a stěn.
Při zatápění a topení v kamnech, navíc dodržujte níže uvedené zásady:
Topidlo je tepelné zařízení, určené k výrobě tepla, a to buď pro vytápění prostorů nebo pro technologické procesy (sušení, nahřívání, kalení apod.). Topidla dělíme z hlediska dodávané energie na topidla spalující pevná, kapalná a plynná paliva a na topidla elektrická, která přeměňují elektrickou energii na energii tepelnou.
•instalujte a provozujte tepelná zařízení vždy přesně podle návodu výrobce (dodržujte zejména bezpečnou vzdálenost od hořlavých materiálů a konstrukcí) a pouze taková tepelná zařízení, jež byla schválena z hlediska požární bezpečnosti.
•neinstalujte a nepoužívejte tepelná zařízení neschválená nebo podomácku vyrobená.
•nepřikrývejte a nepokládejte na tepelná zařízení žádné cizí předměty.
•při sušení předmětů v okolí tepelného zařízení dodržujte bezpečné vzdálenosti stanovené výrobcem.
•dodržujte lhůty k provádění pravidelných revizí u všech typů tepelných zařízení stanovené výrobcem nebo příslušným právním předpisem
•pro topení nepoužívejte nic, co do kamen nepatří (např. biologický či jiný odpad). Má to nejen nezanedbatelné ekologické důsledky, alte zvyšuje se i riziko poškození kotle, kamen, kouřovodu nebo komína, čímž roste také nebezpečí vzniku požáru.
•kamna na pevná paliva nesmíte nikdy zapalovat pomocí vysoce hořlavých kapalin (např. benzínu), vždy hrozí vznícení hořlavých par a vážné zranění.
•pokud požár vznikne od topidla na plyn nebo elektřinu, musíte ze všeho nejdříve vypnout přívod energie.
•v případě topidel na pevná paliva dávejte bedlivý pozor na žhavý popel. Nechte jej zcela vychladnout a pak uložte do nehořlavých nádob, které jsou neporušené, uzavíratelné a umístěné v bezpečné vzdálenosti od hořlavých látek a stavebních konstrukcí z hořlavých hmot. Vyvarujte se ukládání žhavého popela do plastových popelnic, ty se totiž mohou pak žárem zdeformovat.
Aby nedošlo k samovznícení paliv:
•při uskladňování uhlí, briket a dalších topných látek dejte pozor na riziko samovznícení,
•materiály skladujte tak, aby nenavlhly nebo nebyly uskladněny v příliš velkých vrstvách (nad 1,5 m),
•skladovací plocha musí být před naskladněním řádně vyčištěna a nenavlhlá, stěny uhelny řádně omítnuté, protože např. cihlová drť prokazatelně urychluje proces samovznícení,
•uhlí skladujte odděleně od ostatních paliv a vždy zvlášť novou a starou navážku,
•v blízkosti topných materiálů zamezte umístění zdrojů tepla (např. rozvody trubek od topení, páry nebo teplé vody apod.),
•pozor na manipulaci se zdroji otevřeného ohně (svíčka, cigareta, zapalovač) v blízkosti topiva,
•pravidelně kontrolujte, zda nedochází k nárůstu teploty uvnitř uskladněného topiva. Pokud zjistíte, že se teplota výrazně zvýšila (za kritickou mez je považováno 65 °C), uhlí přeházejte nebo přeneste na volné místo, kde ho uskladněte do vrstvy vysoké maximálně několik desítek cm a nechte ho vychladnout.
por. Bc. Vendula Horáková, tisková mluvčí
Zdroj: HZS Pardubického kraje